Co je to inflace?

Inflace je pojem, kterého se má mnoho lidí z laické veřejnosti tendenci bát a považovat ho za něco negativního. Momentálně je toto téma hodně diskutované, a proto jsme se rozhodli i my přispět malým dílem a sdílet vlastní pohled na celou tuto problematiku. V dnešní době, přímo zasažené pandemií Covid-19 a dalšími okolnostmi, ovlivňujícími národní i globální ekonomiky celého světa, je nezbytné, více než kdykoli předtím, znát podstatu pojmu inflace a její dopady. Především z toho důvodu, že tento ekonomický pojem nás, jako jednotlivce, přímo ovlivňuje v každodenních životech bezprostředními dopady na vývoj cen, se kterými se jako spotřebitelé setkáváme.

Meziroční inflace je v praxi měřena metodou porovnávání spotřebních košů, kde zrcadlí přírůstek tzv. spotřebitelských cen zaznamenáván v Indexu spotřebitelských cen (CPI), který je v České republice měřený Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Nejčastěji se inflace vyjadřuje jako přírůstek spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku.

Dnes inflace dosahuje dvouciferné hodnoty. V srpnu tohoto roku byla vykázána meziroční inflace na úrovni 17,2 %, což u mnohých lidí i odborníků vyvolalo značné obavy, vzhledem ke stále rostoucí tendenci.

Na zmíněném způsobu měření inflace však vidíme nevýhodu v tom, že bere do úvahy průměr součtu individuálních spotřebních košů (pro každý uvažovaný rok dostupné na webové stránce ČSÚ), a tedy neodráží individuální specifika každého spotřebitele zvlášť. Následkem je, že u lidí je vytvářen zkreslený pohled na zvyšování cen produktů a služeb, které mohou, ale i nemusí být součástí jejich spotřeby. Může se tedy stát to, že spotřební koš jednoho spotřebitele není ovlivňován tím samým nárůstem cen jako spotřební koš jiného spotřebitele. Tato metoda výpočtu je tedy standardizovaná a výsledky mohou být zavádějící.

Další nevýhodou tohoto způsobu měření inflace je podle bývalého privátního bankéře Ondřeje Šaiera a jednatele společnosti WIV group příliš široký meziroční interval, kde není brán ohled na meziměsíční nárůst spotřebitelských cen. Tohle může mít také za následek možnou misinterpretaci ekonomického stavu v hodnoceném období.

Jak tedy můžeme inflaci měřit a interpretovat tak, aby měla pro nás, jako spotřebitele, vypovídající hodnotu?

Tohle je možné pouze za předpokladu, že se podíváme na meziměsíční inflaci, na základě které dostaneme reálnější obraz o tom, jak naše přímá spotřeba a výdaje s ní spojené vypadají. Potom můžeme rozhodovat o dalším nakládání s vlastními finančními prostředky bezpečným a efektivním způsobem.

Např. představte si, že Váš spotřební koš se skládá z rýže, chleba a vepřového masa, zdravotního pojištění a pojištění vlastního bydlení. Jako spotřebitele by Vás měl zajímat jenom růst cen této konkrétní kombinace produktů a služeb, které využíváte. Výčet těchto položek domácnosti Vám dá reálný obraz Vašeho koše spotřebitelských cen. Nárůst cen je také důležité sledovat každý měsíc, protože právě tahle změna cen nás ovlivňuje napřímo, narozdíl od hodnot, které každoročně vykazuje ČSÚ.

Z našeho úhlu pohledu tedy nevnímáme aktuální míru inflace tak negativně, protože meziměsíční nárůst cen poukazuje na to, že ve skutečnosti míra inflace neroste, ale naopak klesá, a to už od květnu. Ve srovnání nárůstu cenových hladin v měsících červenec až srpen došlo ke snížení z 1,3 % na 0,4 % (viz graf). V průběhu září se tahle hodnota mírně zvýšila na 0,8 %.

Aktuální hodnota meziročního růstu cen nemovitostí ve spotřebním koši developerů a nemovitostních skupin však i nadále vysílá vlnu nejistoty a má přímý dopad na vývoj nemovitostního trhu a stavebního sektoru. Na toto téma zpracováváme další studii, jejíž výstupy si můžete přečíst v našem dalším článku.