Tendry jsou základním kamenem pro získání a realizaci stavebních projektů, ale jaká je jejich skutečná podoba v praxi? Jaké jsou běžné výzvy a jak mohou ovlivnit průběh a kvalitu stavebních prací? Na toto téma jsme diskutovali v epizodě našeho Československého nemovitostního podcastu s Jamesem Riessem, který se podělil o své bohaté zkušenosti a poskytl nám cenné informace přímo z první ruky.
Poschlechnout si díl
Rozhovor
Jakub Flek: nakousl jsi to trochu, a pokud by to bylo příliš osobní, nemusíš odpovídat. Ale zajímalo by mě, jak probíhají tendry u tak velkých společností. Existuje nějaká forma pobídek, které používáte?
James Riess: mohu se podělit o konkrétní situaci, která se odehrála přibližně před dvěma měsíci. Byla mi nabídnuta zakázka v rozsahu asi 370 tisíc eur, a vše probíhalo správně přes manažment, přesně tak, jak by mělo probíhat - férově. Po podepsání všech dokumentů jsem dokonce obdržel objednávku a byl jsem připraven na stavbu. Když jsem dorazil na místo, setkal jsem se s užším managementem, který odpovídal tomu vyššímu. Všichni jsme se sešli a bylo mi oznámeno, že část zakázky již byla přidělena jiné firmě, která práce již zahájila. Byl jsem překvapený, protože jsem měl objednávku na celý projekt. Když jsem se ptal, zda je to problém, tým, který měl schvalovat, že vše probíhá v pořádku, samozřejmě nemohl říct, že je to problém. Později jsem se dozvěděl, že někdo nabídl cenu o 0,7 centů za metr nižší, a proto tato část zakázky byla přidělena té druhé firmě, která již na projektu pracovala.
Bylo logické, že jsme začali pracovat co nejdříve, abychom se vyhnuli jakýmkoli sporům, protože druhá firma už na projektu pracovala. Dostali jsme svůj díl zakázky a byl jsem opravdu rád, že jsme měli možnost něco udělat, takže jsme se pustili do práce. Nakonec je všechno možné zmanipulovat.
Jakub Flek: jo, ale v tomto případě zjevně nešlo o žádné peníze bokem, nebyly zde žádné postranní finanční transakce.
James Riess: v tomto případě nebyly peníze přesměrovány neoprávněně. Firma, která nabídla o malinko nižší cenu, obdržela peníze správně, i když nebyla součástí původního tendru a neměla by ty peníze vůbec dostávat. Amazon v této situaci rozhodně neprodělal, ale chápu, že to byla složitá situace.
Jakub Flek: takže z té situace pravděpodobně profitovalo více lidí. Pokud jde o konkrétní příklady, nemluvím o jménech nebo názvech společností, ale zajímalo by mě, zda máš nějaký případ, který ti utkvěl v paměti a který bys označil za svůj nejzajímavější zážitek v této oblasti.
James Riess: takto konkrétní příklad nemám, ale pro mě všeobecně, jedním z hlavních problémů v tomto odvětví, je celkově platební morálka, která je obzvlášť špatná v Česku. Několik našich projektů v Česku nebylo plně uhrazeno, zejména poslední faktury. A právě kvůli těmto zkušenostem s nedostatečnou platbou za subdodávky pro různé projekty, jako například CT park, jsme museli začínat úplně od začátku, protože prostě odmítali platit.
Ano, pracovat s hotovostí může být náročné. Když si někdo nenasetří nebo neodloží peníze pro případ horší situace nebo neočekávaných výdajů, pak se platí tomu, kdo je nejvíce naléhavý. To je další důležité poučení, které jsem získal během let. A pokud vám někdo dluží peníze, je klíčové to neignorovat. Udržujte kontakt, buďte na očích, protože peníze, které se vydělají, půjdou těm, kdo jsou nejvíce vytrvalí a nejvíce se ozývají. Z těch 100 dlužníků dostanou peníze ti, co jsou nejvíce aktivní a neustupují.
Jakub Flek: ve skutečnosti se jedná o nezaplacenou pohledávku, že? S tím se dá určitě něco dělat. V nejextrémnějším případě můžeš celou pohledávku prodat někomu jinému, kdo se pak postará o její vymáhání.
James Riess: uvedu ti příklad. Představ si firmu s obratem pět až sedm miliard eur na celosvětové úrovni, která ti neplatí. Její postup se odvolává na určitého člověka v jedné země, ten zase odkazuje na někoho ve Frankfurtu. Ty mezitím pracuješ, pracuješ, a pak si uvědomíš, že si dovolil situaci dojít tak daleko, že jde o 20 milionů korun, což je tvá likvidita, tvůj hotovostní tok potřebný k provozu. A teď si představ, že ti tahle firma řekne...
Jakub Flek: ty myslíš na úrocích z prodlení?
James Riess: nie nie, vyloženě ve fakturaci.
Jakub Flek: aha, takže ani nepočítáš s úroky z prodlení. Jde přímo o nezaplacené faktury za odvedenou práci.
James Riess: jasně, prostě jedeš půl roku, on ti neplatí.
Jakub Flek: ale ty samozřejmě platíš.
James Riess: Všechno je zahrnuto. A nyní se najednou ocitáš ve fázi, kdy ti taková obrovská firma může říci, že situaci musí interně prošetřit nebo nějakým způsobem vyřešit. Oni si pak jednoduše mohou najít jiného dodavatele pro to, co jsi dělal ty, zablokují tě a mohou se s tebou vláčet ve sporu klidně dva až tři roky, vzhledem k jejich velikosti a vlivu. A v tom okamžiku je konec – na financování potřebné k přežití tohoto období nikdy nebudeš mít.
Jakub Flek: jakou máš jako menší podnikatel páku vůči takovému obrovskému koncernu? Jakou máš možnost ovlivnit situaci, když stojíš proti tak silnému hráči?
James Riess: zabránit jim v reakci hned v tom momentu, protože tak velký koncern nedokáže reagovat rychle. Jsou tak obrovští, že jejich reakce není tak promptní. Pokud tedy já, což se skutečně stalo, zvednu telefon a řeknu, že zítra nikdo nepůjde do práce a že vodu, která aktuálně teče do serverovny, nebude nikdo odčerpávat, začnou se obvykle dít věci.
Jakub Flek: no tak to už je forma takové výhružky.
James Riess: ano, to se ale skutečně stalo, takže to nebyla jen prázdná hrozba. V momentě, kdy už nevíte, jak dál a nemáte jiné možnosti, je někdy nezbytné přistoupit k trochu radikálnějším krokům.