Očekávaná inflace

Jak jsme si již měli možnost všimnout, inflace je téma, které se dotýká mnoha oborů a oblastí přímo závislých na růstu cen. Zajímavým fenoménem, ​​který bychom rádi v tomto článku popsali je, podle slov jednatele naší skupiny WIV group, Ondřeje Šaiera, „očekávaná inflace“.

Kromě ekonomické situace a makroekonomických ukazatelů na světové, stejně jako na regionální úrovni, tzn. konkrétní čísla, inflaci na trhu nepopiratelně ovlivňuje i lidský faktor, který bývá zpravidla do velké míry nepředvídatelný.

Co tím myslíme?

Trh jako takový je přirozeně ovlivňován firmami a spotřebiteli, kteří svým chováním přímo zadávají jeho směr a mimo jiné ovlivňují tedy hodnoty, kterých inflace dosahuje (v ČR za listopad roku 2022 to je 16,2 %). Pokud se na základě odhadů ekonomů a statistických úřadů očekává v okamžitém nebo blízkém období vysoká inflace, tak aktéři působící na trhu se na ni budou chtít připravit, aby se včas chránili. Toto platí jak pro firmy, tak pro domácnosti, které mají v konečném důsledku stejnou motivaci – ustát období inflace, což je zcela racionální. Zde vchází do rovnice lidský reflex, kterým je pud sebezáchovy (sebe a svých blízkých), ať už jde o hlavu rodiny nebo o hlavu firmy. Tato snaha připravit se na období růstu cen však způsobuje to, že se tzv. spirála inflace stává nadrozměrnou.

Jinými slovy můžeme říci, že si inflaci způsobujeme do jisté míry sami, když se na ni snažíme připravit předčasně. Z úhlu pohledu firem to znamená, že pokud se firma snaží chránit se před očekávaným zvýšením cen ještě před tím, než se reálné ceny zvýší v důsledku tržních mechanismů, mohou nastat dvě situace:

  1. buď se firma trefí a zdraží své produkty nebo služby adekvátně k pohybu cen na trhu,

  2. nebo zvýší své ceny nedostatečně, což znamená, že bude muset někdy v budoucnu ceny zvýšit znovu.

Zvyšování cen je pro firmy způsob, jak během inflace i nadále uskutečňovat zisk, resp. nedostat se do ztráty, přičemž hlavním cílem každé firmy je maximalizace zisku. V tomto ohledu jsou firmy v rámci dodavatelských a odběratelských řetězců přímo cenově závislé jedna na druhé. Toto se projevuje v období inflace tak, že pokud dodavatel zvýší ceny svých materiálů, všechny následující články dodavatelského, resp. odběratelského řetězce jsou nuceny své ceny zvýšit minimálně na takovou úroveň, kdy nebudou ve ztrátě.

Pokud firmy v rámci reakce na zvyšování cen zvyšují i ​​výplaty zaměstnancům, v konečném důsledku dochází jen ke zvýšení životního standardu, jelikož kvůli inflaci rostou i ceny spotřebních košů. I přes zvýšení mezd nemají domácnosti vyšší úroveň disponibilního důchodu, neboť ceny jejich spotřebitelských košů rostou současně. Zde považujeme za nezbytné taky zmínit, že v realitě, firmy nejsou schopny zvýšit mzdy svých zaměstnanců tak, aby vyrovnaly nárůst cen jejich spotřebních košů.

Jak jsou na tom domácnosti?

Co se týče domácností, tzn. spotřebitelů, jejich přirozenou reakcí na očekávanou inflaci je pořizování si zásob, tedy nákup většího množství výrobků a služeb v daném období, než obvykle. Např. pokud domácnost zjistí, že např. cena mouky bude od příštího týdne vyšší než nyní, půjde si nakoupit zásoby již dnes. Tato reakce má rovněž za následek podporu inflace v dalším období, a to zejména pokud dojde k situaci, kdy poptávka převyšuje nabídku. Teno stav jsme mohli pozorovat v regálech supermarketů v roce 2020, krátce po vypuknutí pandemie Covid-19.

Ondřej Šaier v tomto ohledu přízvukuje, že inflací v podstatě dochází ke znehodnocení peněz, což přímo přispívá k stále většímu rozevírání nůžek mezi sociálními vrstvami, kdy střední vrstva spotřebitelů má tendenci se vytrácet a vznikají dvě skupiny spotřebitelů, jinak řečeno, dochází k polarizaci společnosti, kdy jedna skupina si může dovolit dané produkty a druhá si je už dovolit bohužel nemůže.

Obdobně to funguje i na trhu s nemovitostmi, kde si určitá část společnosti v aktuální ekonomické situaci nemůže dovolit koupi vlastní nemovitosti nebo nedokáže nadále udržovat nemovitost, kterou již vlastní.

Umělé navyšování vidíme jako důsledek vlivu médií, která zůstávají i nadále hlavním zdrojem novinek pro drtivou část světové populace a Česká republika či Slovensko nejsou výjimkami. Je zcela běžné, že tyto kanály za účelem nabytí co největšího počtu sledujících, resp. čtenářů, používá takové nadpisy, které publikum šokují. Toto často přispívá k šíření paniky a strachu napříč společnost, což jsme měli možnost sledovat i ve vztahu s pandemickou krizí Covid-19 nebo politickou krizí na Ukrajině. Zejména během takových kritických období považujeme za nezbytné pořádně ověřovat si věrohodnost zdrojů, ze kterých čerpáme informace ovlivňující naše každodenní rozhodnutí.

Právě v informovaných rozhodnutích jedinců na základě věrohodných zdrojů vidíme příležitost zlepšení jakékoli situace, která se ve světě vyskytne a jako výjimku nevnímáme ani aktuální inflační krizi.

Seznam použité literatury:

DUVAČ, I. 2021. Aký dopad má pandémia a kríza na spotrebiteľské správanie našich investorov? [online]. Dostupné zde [cit. 2022-12-05].

MAJERČÍK, J. 2013. Vplyv krízy na nákupné správanie spotrebiteľa v podmienkach Slovenskej republiky [Bakalářská práce]. Bankovní institut vysoká škola Praha, zahraničná vysoká škola Banská bystrica, Katedra financií, účtovníctva a poisťovníctva, 2013. 61 s. Dostupné zde [cit. 2022-12-05].

VOŽENÍLEK, L. 2022. Zdraží ČNB hypotéky? Rozhodne to, jak moc budou firmy lidem přidávat [online]. Dostupné zde [cit. 2022-12-05].

Yale Insights. 2022. How does inflation change consumer behavior? [online]. Dostupné na zde [cit. 2022-12-05].

Líbil se vám článek? Sdílejte ho se svými přáteli!
Chcete se dozvědět více ze světa investic a nemovitostí? Registrujte se zdarma na naši online konferenci!

Online konference

NA TÉMA

STABILNÍ INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI NA DNEŠNÍM NEMOVITOSTNÍM TRHU

6. BŘEZNA
18:00
ONLINE
1. ÚNORA
18:00
ONLINE

Registrujte sa zadarmo